Druhy virů

 

 

Počítačové viry a škodlivé kódy vůbec můžeme dělit podle různých hledisek a podle různých faktorů. V praxi se lze setkat s kódy, které kombinují vlastnosti několika kategorií.
 

Podle viditelných projevů

 

Viry bez projevů

Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
 

Viry s grafickými projevy

Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu „zamontovat“ nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
 

Viry se speciálními projevy

Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
 

Podle způsobu šíření

 

Počítačový virus

Je to kus programového kódu, který je schopen se prostřednictvím hostitelské aplikace replikovat, a to více než jednou. Virus je počítačový program, který se šíří, aniž by o tom člověk sedící za počítačem věděl. Žádnou jinou vlastnost nemá. Nemusí škodit, nemusí na sebe jakkoliv jinak upozorňovat. To jsou jen jakési „extra“ projevy, které autoři virů do svých „dítek“ z rozličných důvodů přidávají.
 

Trojský kůň

Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí – a s níž by pravděpodobně nesouhlasil.
 

Síťový červ

Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě.
 

Podle času projevu

 

Viry aktivující se okamžitě

Většina soudobých škodlivých kódů se aktivuje ihned po vstupu do počítače. Je to proto, že současné antivirové metody umožňují reagovat na výskyt nového viru během několika hodin. A právě těchto několik málo hodin je jediná doba, během níž může kód cokoliv vykonat. Pak už začínají mít navrch antivirové technologie.
 

Viry aktivující se k určitému datu

Pokud chtěl programátor způsobit skutečnou globální epidemii, stačilo stanovit vhodné datum: ani příliš blízké, aby se virus měl čas rozšířit, a ani příliš vzdálené, aby jej antivirové firmy nestačily vymýtit.
 

Viry aktivující se při určitém úkonu

Speciálním případem škodlivých kódů byly ty, které se aktivovaly při provedení nějakého úkonu – třeba při každém osmém restartu počítače nebo při každém stisknutí určité klávesy.
 

Podle nebezpečnosti

 

Viry nedestruktivní

Snahou je, aby na sebe viry neupozorňovaly, protože upozornění rovná se likvidace ze strany napadeného uživatele. A destrukce dat v celém počítači se navíc rovná vyklizení už dobyté pozice.
 

Viry destruktivní

Cílem těchto virů je poškození dat v počítači.
 

Podle napadených oblastí

 

Boot viry

Boot viry infikují systémové oblasti, které jsou velmi důležité pro zavádění operačního systému do paměti počítače. Při spuštění počítače se pak i s operačním systémem natáhne do paměti počítače i virus.
 

Souborové viry

Souborové viry napadají spustitelné soubory (jedná se o soubory s příponou exe, com, bat, bin, sys atd.). Cílem je, aby s každým spuštěním napadeného souboru (programu) se aktivoval i virus.
 

Makroviry

Hlavní nebezpečnou stránkou makrovirů je to, že jsou nezávislé na platformě a operačním systému. Na rozdíl od boot virů a souborových virů se makroviry zaměřují na soubory datové.
 

Podle umístění v paměti

 

Rezidentní viry

Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
 

Nerezidentní viry

Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
 

Podle chování

 

Stealth

Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
 

Polymorfní viry

Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
 

Podle rychlosti šíření

 

Rychlé infektory

Pod pojmem rychlý infektor chápeme souborový virus, který infikuje nejen spouštěné soubory, ale i otvírané (při kopírování, přesouvání apod. ).
 

Pomalé infektory

Pomalé viry je těžké odhalit, protože infikují soubory, které operační systém modifikuje nebo kopíruje.
 

Zvláštní skupinou jsou pak tzv. HOAXY

Hoax : varování před virem, který neexistuje (žertík)
Je to zpráva, která varuje před mimořádným nebezpečným a právě objeveným virem, proti kterému není lék a který je nesmírně agresivní. Zároveň příjemce vybízí, aby vykonal dobrý skutek a pomohl šíření viru zastavit tím, že zprávu o něm předá dál.

https://im.encyklopedie.seznam.cz/wiki_cz//image/55/110555-180px-zombie-process.png